NGC 6210
| NGC 6210 | |
|---|---|
 NGC 6210 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | planetární mlhovina, astronomický rádiový zdroj a zdroj infračerveného záření |
| Objevitel | Friedrich Georg Wilhelm von Struve |
| Datum objevu | 1825 |
| Rektascenze | 16h 44m 29,52s[1] |
| Deklinace | 23°47′59,49″[1] |
| Souhvězdí | Herkules (lat. Her) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 11,7[2][3], 12,3[2][4], 12,232[5], 10,133[6], 10,197[6] a 9,502[6] |
| Úhlová velikost | 0,35′[7] |
| Vzdálenost | 5 100[8] ly |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 6210 |
| IRAS | IRAS 16423+2353 a IRAS F16423+2353 |
| Jiná označení | PK043+37.1, PN G043.1+37.7, HD 151121[1] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 6210 (také Želva)[9] je planetární mlhovina v souhvězdí Herkula, která je od Země vzdálená přibližně 5 100 světelných let.[8] Objevil ji Friedrich Georg Wilhelm von Struve v roce 1825.[10] Podle jejího nepravidelného tvaru, který připomíná želvu, se jí někdy říká Želva.[9]
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]Mlhovina se na obloze nachází v jižní části souhvězdí, a to 4° jihovýchodně od hvězdy Kornephoros (β Her).[9] Její hvězdná velikost je 8,8[7] a patří tedy mezi poměrně jasné mlhoviny.[9] Její nejjasnější střed však má malou úhlovou velikost, takže je v menších dalekohledech viditelná pouze jako mlhavá hvězdička a jako malý disk je viditelná až při větším zvětšení. Ústřední hvězda mlhoviny má hvězdnou velikost 13 a je viditelná až většími dalekohledy.[9]
Historie pozorování
[editovat | editovat zdroj]Jak první tuto mlhovinu 22. března 1799 pozoroval Jérôme Lalande, ale považoval ji za hvězdu, a proto je za jejího objevitele považován Friedrich Georg Wilhelm von Struve, který správně rozpoznal, že jde o mlhovinu.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Revised NGC Data for NGC 6210. Dostupné online. [cit. 2019-02-21].
- ↑ William F. Van Altena: The General Catalogue of Trigonometric Stellar Parallaxes, Fourth Edition. 1995.
- ↑ SIMBAD Astronomical Database.
- ↑ Gaia Data Release 2. 25. dubna 2018.
- ↑ a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
- ↑ a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HAJIAN, Arsen R.; TERZIAN, Yervant; BIGNELL, Carl. Planetary Nebulae Expansion Distances. II. NGC 6572, NGC6210, NGC 3242, and NGC 2392. S. 2600. Astronomical Journal [online]. Červen 1995 [cit. 2019-02-21]. Roč. 109, s. 2600. Dostupné online. DOI 10.1086/117472. Bibcode 1995AJ....109.2600H. (anglicky)
- ↑ a b c d e KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Herkules [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online.
- ↑ a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 6210 na Wikimedia Commons - SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Herkules [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online.
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6210 [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Hubble Space Telescope - An odd planetary nebula in Hercules [online]. spacetelescope.org, 2010-10-18 [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
